Update - první sníh

A je to tady! Zima v celý svý kráse... Zmrzlá zem se rozhodně ukázala jako lepší, než rozblácená zem... A dá se líp bojovat s hnilobou.
Vrátil se kašel, nebo spíš prostě ta dušnost celkově... Dneska jsme byly na vyjížďce a skončilo to jenom krokováním a rychlým návratem domů, Irča se hrozně při lezení jakýhokoliv menšího kopce zadejchávala. Koupila jsem Kašlík a byla bych ráda kdyby se to jenom tim uklidnilo, ale pochybuju, asi budem muset ve finále zavolat znova doktorku.
Chtěla jsem se rozepsat o různejch plánech do budoucnosti, ale tak kdyžtak příště :)
Jo a ve čtvrtek snad už poprvý pořádně do haly, těšim se :)

Fuuj!

Těžké časy.
Ach jo. Tak se sedlem jsme se zatím nikam nepohnuly, navíc se dala Irče do kopyt hniloba, takže maže,e dehtem jak pomatený, a vrátil se kašel... A to je to jen šest týdnů od injekce... No takže teď je spíš víc problémů, než radostí, a navíc je hnusně! Pořád bláto, pořád prší, no prostě... Ale na druhou stranu máme nabídky od holek na půjčení sedla na vyzkoušení, jednoho Nortona a jeden drezúrní Wintec, tak vyzkoušíme a uvidíme... Ale nový sedlo nebudu kupovat dokuď Iru neuvidí doktorka... Která má teda minimálně na měsíc dopředu plno :D

No a na hale už probíhají poslední úpravy, takže se fakt těšim až budu moct za Irou jezdit i v tejdnu na večer, to bude úleva... No tak zimu snad nějak přežijeme. Musim teď koupit Kašlík, doufat, že ten kašel ustoupí i bez injekce, mazat hnilobu, řešit záda... Problémy, problémy... Už se těšim na jaro zase :)

Stmívání

:D
No co říct. Už se brzo stmívá, ale fakt brzo... Změnil se čas a ve čtvrt na šest dneska už bylo úplně černo. Vyrazila jsem s Iruš jenom na rychlou vyjížďku na louky. Bylo to docela v klidu, klusala docela obstojně, i jsme zacválaly, ale je pořád cejtit ztuhlost... Snad tak do konce listopadu bych mohla už zavolat tu doktorku.
No nicméně jsem akorát Báře pomohla nahoře s krmením a odvedením koní a už za úplný tmy jsem vyrazila domu... Hala snad bude už tak za dva, tři tejdny, a už je fakt na čase...

Malebná

Tak...
Shrnujeme. Jezdíme sporadicky, spíš pracujeme na lonži, a čekáme na výplatu, abychom mohly pozvat doktorku na záda :) Včera jsem za krásnýho počasí vyrazila na vyjížďku a nebylo to úplně příšerný, ale rozhodně žádnej zázrak. I jsme cválaly, ale nějakej vyrovnanej uvolněnej klus je zatím ve hvězdách... Takže chci vyřešit tu doktorku nejlíp ještě před zimou.

No a nový věci ve stáji - dostavily se dva nový boxy v přístěnku hned vedle sedlovny, jeden z nich máme pro sebe a je to krása :) Na boxovým ustájku máme čtyři nový koně, rozrůstá se to :) A na zimu bude hala! Na to se fakt těšim, budu moct v tejdnu pracovat i večer, ve tmě, prostě ideál...

No tak uvidíme jak se věci budou vyvíjet. Snad spravíme záda. Snad budem mít definitivně nový sedlo. Snad... bůhví co :)

Aarrgh

Ach jo...
Období, kdy se toho s Irou moc nedaří. Včera jsem tam byla naposledy a bylo to fakt divný. Irča měla hodně zvláštní náladu, jako by mě ani nepoznávala, v boxe se po mně několikrát ohnala a byla celá taková napnutá, divný...
Ani jsme nic neudělaly, protože prostě po tý poslední vyjížďce jsem zase začala mít strach o záda... To jsem vlastně ani nezmiňovala, prostě jsme se po dlouhý době dostaly pod sedlo na vyjížďku a bylo to strašný... Irča zvedala hlavu, úplně odmítala klusat, no prostě jako na začátku když ji bolívaly ty záda... Tak nevim. Fakt nevim. Chci jet ještě jednou na vyjížďku abych viděla jestli to bylo jenom "chvilkový", nebo co... A pak zavolám doktorku, abych zjistila, jestli to má jenom kvůli sedlu, nebo je tam prostě něco bloklýho v těch zádech... Zvážila jsem všechno - váha se mi moc nezměnila, nemyslim si, že jezdim tak špatně, že bych jí mohla podělat záda, jediný co mě prostě napadá, že jí přestalo sedět sedlo jak se změnila, takže vždycky skončim u toho, že jde o problém s nepadnoucím sedlem... Protože na lonži chodí krásně, uvolňuje se, ve volnosti to samý...
Ach jo. Fakt mě to deprimuje. Tak uvidíme no.

Karlštejnská idyla

Dnes opět :)
Konečně jsme se s Iruš, věřte nevěřte, dostaly až na jízdárnu :) Skvěle jsme si zapracovaly na doublu, Irča chodila fakt krásně, i přes kavaletky, uvolňovala se...
No abych nezapomněla, bylo hned vidět zlepšení v dýchání, břicho se značně zklidnilo a párkrát sice zakašlala, ale snad to bude v pořádku.
V Karlštejně bylo nádherně, nebe bez mráčku, teplo, sluníčko, dokonce i balóny dneska lítaly, asi naposled před zimou... Prostě idylka. Iruš byla moc hodná, prostě všechno bylo super :) Ve výběhu jsme se ještě potkaly s Barčou a Káťou a daly jsme si poslední tři muffiny, áách :D
V úterý zkusíme pod sedlo, uvidíme!

Veterina

Tak dneska nám konečně přijela paní doktorka :)
Oddechly jsme si já i Irča.
Od paní doktorky Schillové jsme se dozvěděly, že si to astma mohla Irča klidně přinést z nekvalitního ustájení v Kuchaři, že se to tam v ní prostě všechno skládalo a teď se to projevilo. Upřímně bych se ani nedivila, je to dost pravděpodobný. Taky nám bylo řečeno, že Irče moc nepomáhá, že je tak trochu nervák :D No co k tomu říct, když je sama na vyjížďce, tak hysterčí tak, že se z toho málem udusí :D
Irča teda dostala injekci kortikoidů, které působí zhruba dva měsíce, ale pokuď bude všechno v pořádku, tak by měla vydržet v klidu přes celou zimu až do jara, až zase začne všechno kvést. Jinak ji paní doktorka pochválila, že je pěkně vykrmená (díkec Báro :D) a vůbec že vypadá moc hezky :)

Práci jsme dneska nedělaly, jenom jsme se popásly s Odettou na louce a udělaly spoustu fotek Karlštejna a mě a Irči a Renči a Odett, který snad každou chvíli hodim na Picassu nebo na rajče, až se s jedním z toho naučim zacházet :D (malý album je na Facebooku...)

Podzimní blues

Ale ne, všechno bylo dneska v pohodě. V míře možností. Vzala jsem Irču na double na louku, a šlapala krásně, ke konci už fakt hezky uvolněně.
Udělaly jsme určitě 20 minut klusový práce, a z dechem to nebylo tak tragický jak jsem očekávala. Odfrkávala si normálně, nijak zvlášť nesípala ani nechrchlala a zakašlala asi dvakrát... Ale veterinářku stejně přivolám, až se jí dovolám.

Takže se dneškem jsem byla spokojená, akorát byla zvláštní atmosféra, bylo zataženo a tak nějak nevlídno, a byly jsme tam samy... Ale zvládly jsme to :) Zarelaxovala jsem si. A těšíme se na halu, až budem v zimě moct opravdu pracovat!

Dušnost!

Tak dneska jsem vyrazila za Iruš a byla jsem ještě nervní, protože mi do toho napsala Bára, že už se jí zhoršuje ten kašel... No zkontrolovala jsem to na vlastní oči - dýchala silně do břicha, v klidu nekašlala, ale bylo vidět, že s tím dýcháním má problémy. Projevilo se to i na vyjížďce, kde jsme sotva vylezly dva kopce a musely jsme se vrátit, opravdu vůbec nedokázala popadnout dech. Ve stáji jí potom tekly dost hnusný bílý nudle, což je sice dobrá známka, ale stejně fuj :D
No nicméně moc z toho nadšená nejsem, budeme určitě volat veterinářku a doufám, že to neskončí že budem muset nadosmrti píchat kortikoidy... No uvidíme... Dušnost bych nerada, ale co já vim, co v Iruš ještě dřímá za nemoce...
No nicméně jinak to bylo s ní hezký, přiznám se že se mi tam dneska moc nechtělo, únava a bla bla, ale nakonec to bylo super v takovejch těch malejch okamžicích, Irča byla hodná a v klidu, dělaly jsme dokonce i protahovací cvičení za mrkve :)
Tak snad všechno bude v pořádku.

Vinobraní

Vinobraní!

A taky slavení roku Irči a mě na Karlštejně.

Bylo to hezký. Do průvodu jsme nakonec nešly kvůli mýmu kotníku... Ale dopoledne za mnou přijely holky Kačuš, Janča s Grace, Nikol a Péťa a tak je Irča povozila... Bylo to super, konečně jsem Irču taky představila širší veřejnosti. Byla z toho trochu ke konci nervní, nicméně byla moc hodná na všechny :)

Ovšem do výběhu jsme pak šly za hroznýho lijáku a Irča v rigólu uklouzla a natáhla se... Tak jsem ještě chvíli stála ve výběhu abych ji zkontrolovala a vypadalo to, že bylo všechno v pořádku... Taky jsem si zkusila sednout do sedla a kotník celkem v pořádku.

No jinak ostatní se měli v průvodu snad dobře, i když zmokli. Všichni byli krásně nazdobení :) Tak doufám, že se tam s Iruš dožijem ještě příštího roku, abychom si to taky zažily.

Ovšem kašel máme pořád, i Kašlík už je nasazenej, tak uvidíme jak se to bude vyvíjet, a hlavně jestli to Iruš bude trápit i v zimě...

A babí léto je oficiálně za náma! Žádnej důvod k radosti! Čeká nás mokro, zima, bláto, vítr, klouzání a hniloba, uf...

ÁááÁÁáá

Tak jsme dneska vyrazily na hezkou vyjížďku... Teda měla bejt hezká, ale Iruš docela zlobila, praly jsme se, vracely jsme se domu dřív... No a co se nestalo, spadl mi bičík, já plavně seskočila a úplně debilně dopadla celou vahou na špičku... Kotník se mi podvrknul a já musela volat Báře... Přijela pro nás se sousedem, sedla na Iruš a dovedla ji domu a já jela dolu autem...

No je to na nic, protože příští víkend je to vinobraní!! Já jsem se tak těšila, jak budu Irču zdobit, a jak se tam budem promenádovat... No tak prd no. Jako tajně doufám že by to už nemuselo bolet a já bych to jenom zafačovala a jela... Kostým sice nemám, ale co... No prostě, ach jo.

Snad se to nějak vyvrbí. Doufám. Bolí to jak prase. Iruš zase minimálně tejden bude stát. Já se na to můžu vykašlat.

Staré časy

No nic, jenom jsem našla jeden opravdu starej obrázek Irči březí s Lotynkou... To bylo tak... Před čtyřma, pěti lety??




A Lotynka už na světě:

Babí léto

...se dneska vydařilo!

S Irčou se poslední dobou dost flákáme, jenom si tak běháme po loukách a práce nic moc :D
Dneska jsem měla naplánovanou další flákačku, ale ve stáji jsem se potkala se Zuzkou a Markét, takže jsem se k nim přidala, a bylo to supeer... Jet s někym je prostě hezký... Navíc počasí vyšlo krásně, jely jsme loukovou a po cestě jedly rozličný ovoce - jabka ze sadu, hrušky u cesty a planý švestky, prostě idylka na začátku podzima :)
No a vrcholem krásný vyjížďky bylo Irčino (téměř) bezchybný nacválání ze zastavení, když jsme s holkama frajeřily na louce před stájema :D To jsem byla hrdá na sebe i na ni! :)
No prostě se to dneska dost povedlo, zejtra holky jedou v jednu, tak uvidim jestli to budu stíhat...
Ať žije podzim, je to nejkrásnější období na ježdění, a na zimu se netěšim!

No a prozměnu se nám vrátil kašel... Takže opět jsme nasadily Kašlík a uvidíme...

Poslední letní dny...

Ubíhaj' nějak moc rychle.

S Irčou zaježďujem Kassiopeiu, zatim je tuhá jak prkno a moc se jí nechce, no po těch měsících nicnedělání se neni co divit, ale pokroky děláme.

Dneska jsme byli plavit ve velkým, všichni koně kromě Odety a Vandala, který už byli předtim dopoledne... No bylo to hezký, ale voda už byla studená od přešlejch lijáků a moc plavení už asi nebude, jestli vůbec nějaký :/.

No jinak to vypadá, že na konci září vyrazíme s Irčou a ostatníma do královskýho průvodu na Karlštejn na vinobraní!! V historickejch kostýmech :D No mohla by to bejt sranda, snad to vyjde.

Taky ovšem 1. září se začne zavírat Valda, přijde mu nová kobča, a Irenka přijde o největší lásku... Tak uvidíme jak to bude zvládat, asi bude pěkně prudit...

Jinak náš plán teď zní jednoduše: zajezdit sedlo a vidět, jestli se Irča pod ním bude schopná časem pořádně uvolnit (protože v tomhle stavu by se neuvolnila ani pod nejlepším sedlem na světě, prostě to nejde zatim moc poznat), prokládat to prací na ruce, při který se uvolní stoprocentně, a běhat a běhat a pracovat a pracovat... A 20. září slavíme rok v Karlštejně!

Kassiopeia

Tak co se událo...

V sobotu jsme byly s Martinou na skok u Irči, naložily moje sedlo a vyjely za Péťou, odkuď jsem si přivezla zase to její sedlo. Kentaura Kassiopeiu, ovšem komoru jedničkovou, takže jsem do toho šla s tim, že to nebude sedět...

No vyzkoušely jsme zatim dvakrát na vyjížďce, jednou i s plátnem na prozkoumání obtisku, a... nevim, no. Prostě to nedokážu poznat jestli sedí. Otlaky se vůbec nezvětšily, což je rozhodně zlepšení oproti starýmu drezúru... Nepřišlo mi že se vztekala. Praly jsme se docela dlouho, ale nakonec šla hezky zabalená, ale po fakt těžký práci. Nevim, jestli jsem měla moc vysoký nároky, jako že jsem očekávala, že jakmile na ni posadim nový sedlo, tak bude všechno najednou OK. Prostě ale na tý druhý (náročnější a delší) vyjížďce už se zlepšila a ke konci se kýblovala sama hezky a co si asi víc můžu přát. V klusu nic moc, ale tak jako pořád stokrát lepší než kdy jindy. Tak nevim. Prostě pořád nevim, pořád mi přijde že je to moc úzký. A pokuď ne teď, tak až se nasvalí tak určitě.
Potřebuju prostě poradit asi. Jako stejně je to všechno mnou, ale včera jsem se fakt snažila a dneska mám všechno namožený :D Nevim, jestli je prostě tak zatvrdlá z těch let ježdění na průvlečkách a mýho nesnažení se a má hubu jak beton, nebo by si na ni prostě sednul někdo lepší a chodila by úplně jinak. Nevim prostě. Ááá. No sedlo si zatim nechávám samozřejmě, ale nechci to ještě závazně... Byla bych ráda kdyby sedělo a muj maraton shánění by tímto skončil, ale nevim nevim, spíš čekám běh na dlouhou trať...
A zejtra vyrážíme pracovat na doublu zase. Minule nám to šlo, tak si jdu spravit estetický cítění že aspoň sama Irča hezky chodí :) (No zas tak hrozný to doufám neni :D)
Jo jinak nekašle, ale na konci včerejší vyjížďky dost frkala a pak jí tekla nudle, tak doufám doufám že se to nevrátí.
Péťovi, kterej má problémy s okem, držíme palce!

Návštěvaa

Tak dneska nás přišly navštívit holky Ája s Dančuš... Bylo to super, vyrazily jsme na double lonž na jízdárnu (!!) a užily jsme si to, i jsme zapracovaly, přes kavaletky... No musíme zase začít trochu makat, je to pravda... Irča chodí fakt hezky na tý dvojitý lonži, tak to teď musíme zase začít praktikovat než se sežene sedlo... A zejtra přijedem s Martinou a půjdem zkoušet to moje sedlo na jejího Péťu...

A taky, co jsem vůbec nenapsala, Irča oslavila 1. 8. jedenáct let! Tak holka, ještě aspoň jednou tolik ať spolu dáme :)

Summer Lovin'

Plavení, čuprácký fotky by Danča :)

Shledání :D

Tak po 14 dnech mojí nepřítomnosti jsem Irču nalezla v naprostým pořádku - neočekávaně :D

Dneska jsme udělaly jenom obvyklou údržbu, a pak jsem si na ní vyjela nahoru do výběhu. To musim praktikovat častějš, bylo to fakt pohodlný :D

No jinak v pátek se přijedou podívat Danča s Ájou a v sobotu Martina, se kterou naložíme moje sedlo a pojedem ho vyzkoušet na jejího Péťu. Ona má na oplátku Kassiopeiu, čili přesně co bych chtěla, ovšem komoru jedničkovou, což bude skoro určitě moc úzký. No ale za zkoušku nic nedám, uvidíme, bylo by to úplně ideální řešení...

Sedla

Je to šílenství! Ale mám už nějaký vybraný (vysněný) sedla:




Kentaur Seneca je školní univerzál, docela prodávanej všude možně po bazáčích(otázkou je proč?)... Říká se, že je plošší, no nicméně přední rozsocha je hezky vykrojená, bla bla...









Kentaur Kassiopeia je krásnej drezúrní univerzál, ale pěkně těžkej na sehnání použitej (z čehož usuzuju, že si ho lidi nechávají, protože je dobrý)... Nová stojí skoro 20 tisíc... Taky vykrojená přední rozsocha a navíc vypadá, že kostra je vykrojenější, posedlí hlubší, větší polštáře...









Norton Endurance je levnější synteťák... Nevim jestli se mi do toho chce jít, je sice lehký, dobrý na údržbu, vykrojený... Ale zas životnost tak 5 let, ne víc, a trochu se obávám, že to je fakt šunka. Myslim, že kentaurovská kůže to jistí.






No jinak se po internetu prodává taky hodně starších kvalitních sedel, Passiery, nesmrtelný Stubbeny... A moje sedlo furt nikdo nechce! Tak uvidíme no :D

Loučení

Ale jenom na čtrnáct dní!

Pozítří odjíždim do tý Itálie, no, tak uvidíme. Dneska jsem prostě měla chuť zaplavat si v Berounce, tak jsme si šly s Irčou zaplavat v Berounce :) Byly jsme tam jenom chvilku, ale bylo to roztomilý, klidný, hezký... S Irčuš máme VZTAH :D No prostě je nám spolu hezky, a přijde mi, že Irča je zvyklá na to, že občas chvíli chybim - ne že to je dobře, ale má se mnou dost trpělivosti a vždycky mě znova a znova přijme... No prostě. Bude se mi stejskat. Ale jenom 14 dní. Srpen bude snad ok, snad se sedlem!

Summer Lovin'

... Aneb jak si s Irčou užíváme...

Je to krása. Dneska jsme byly plavit a vzaly jsme s sebou Danču s foťákem, takže budou fotky... Iruš se tam samotný tak nechtělo, tak jsem slezla a šly jsme plavat obě :D Bylo to krásný! Navíc jsme pak měly ještě čas, takže jsme vzaly plavit ještě Amálku s Lagu, taky idylka!

No prostě léto. Berounka byla teplá, koně si to užívali, Karlštejn je ráj :)

Jinak v pátek odjíždim do Itálie na 14 dní, sedlo pořád nic, ááááÁÁÁáááááÁÁ...

Létooooo!

Už je tadyyyyy!!!

No prostě dneska jsme s Irčou oficiálně začaly prázdniny a šly jsme plavit! Bylo to porvý co jsem ji vzala plavt za celou dobu co ji mám, a bylo to super!! Bála jsem se, že do vody nevleze, ale absolutně se nevzrušovala a šupla tam a máchala se a vydávala zvuky jak parník a očividně se jí to líbilo :D

Ještě pořád nemáme sedlo, takže to je hlavní úkol, nejradši bych ho sehnala ještě než odkvačim na 14 dní do tý Itálie...

Jinak Irča nekašle, protože žere Kašlík, ale uvidíme až se to vysadí. Žádný známky kulhání taky nejeví. Vypadá prostě happy, léto si užijem!

Předprázdniny

Tááák...

Ach jo. Škola poslední měsíc a Irča nejdou úplně nejlíp dohromady, ale snažim se. Irča se má dobře, vypadá krásně, užívá si na pastvinách... Teď nějak chvílema tak jako trochu kulhá, nevíme co to je, nohy nateklý nemá nic, tak čekáme, jestli to bude něco v kopytě nebo co... Pod sedlem (bez sedla! :D) byla ok, tak uvidíme... Taky se vrátil kašel, takže jsme koupili další dávku Kašlíku a léčíme, vypadá to na alergii, nikdy v životě nekašlala...

Jinak největším problémem je pořád sedlo, ale mínim ho sehnat prostě co nejdřív, nejlíp ještě než odjedem o prázdninách do tý Itálie s rodičema... No nevim. Prostě už fakt. Musim prodat ten drezúr, nebo prostě si někoho pozvat, aby mi řekl, co s tim mám dělat, ale teď ty poslední tejdny byly tak hektický, že fakt ááááá!! :D

Shrnutí

No tak jsem chvíli nezaznamenávala... Škola, škola... A lenost, lenost :D

No nicméně s Irenkou se máme dobře - od tý doby co bydlí na pastvinách se z ní stává krasavice :) Musim uznat, že jsem toho za tenhle měsíc moc nenajezdila, ale jak uzavírám známky a blížej se prázdniny, tak to bude lepší :)

Včera jsem za Irčou vyrazila po delší době a bylo to super :) Sice počasí je tak hrozně letní, že se skoro nedá dejchat, ale udělaly jsme si hezkou vyjížďku do lesa... A než jsme ta dorazily, tak začalo lejt, takže zbytek vyjížďky se z nás kouřilo a bylo nám vedro, ale dobrý :D Měly jsme půjčený bezkostrový sedlo a bylo to zajímavý... Ireně nevadilo, nic, navíc sedělo víc vzadu na zádech, takže já měla těžiště trochu jinde a vypadalo to, že jí to vyhovuje, navíc bez kostry to bylo ohebný... Po jízdě nechalo po sobě hezky suchou čáru na zádech, ale pořád si myslim, že jsem na bezkostru moc těžká... No uvidíme, ale chci sedlo pořídit do konce prázdnin, haha...

Jinak všechny nemoce zažehnány, kašel zmizel po zhruba deseti dnech kúry, otlak už taky skoro není, i když kůže ještě nezarostla (a pod tou bezkostrou ani za jízdu neztvrdl...), a klíšťata se na ni taky zatim vůbec nechytaj... Pár oděrek z 24 hodinovýho pobytu ve výběhu samozřejmě je, ale to je očekávaný :)

Kašel

Tak dneska jsem za Irčou byla po skoro dvou týdnech... No uf. Kašel, o kterým jsem si myslela, že nic fakt nebude, dokonce mi chvíli přišlo, že to má jako zlozvyk vždycky těsně před ježděním, se za tu dobu, co jsem tam skoro nebyla, zhoršil... No vykašlává ale hleny, takže doktorka řikala, že to je dobrý, že to stačí zaléčit bylinkama... Takže zítra vyrážim do Ekváče pro Kašlík :D

No a dneska jsme byly jenom zase na dvojitý lonži, doktorka doporučuje chodit hodně v klusu v uvolnění s protaženym krkem, a to jde Irče prostě nejlíp na lonži, pod sedlem se uvolňuje stokrát míň... To sedlo taky sakra musim nějak vyřešit, otlak se úspěšně zaléčuje a zmenšuje...

No takže nás čeká práce, práce a ještě jednou práce, ale snad to zvládnem... Do novýho školního roku už potřebuju, aby Irča byla úplně v pohodě, protože to budu mít k ní ještě tisíc novejch starostí :)

Včera...

... jsem se teda za Irčou jako správná panička odhodlala, i když mi nebylo úplně supa... No. Vyrazily jsme zase na double lonž a bylo to super! Irča vypadá už docela líp, trochu jí nasvalil krk a zadek, akorát ty záda pořád nic moc, ale to naženem... No takže jsme zase tak půl hodinky, snad víc, makaly na lonži a dobrý...

Jinak ten otok na PZ pořád má... Což mě docela sere, vůbec nevim, z čeho to je... Nekulhá, ani ji to nebolí, ani to neni horký na pohmat, takže fááákt nevim.

Včera

... jsem byla u Irči po dvou tejdnech...

No výběh dělá naštěstí svý, na vyjížďce byla hodná, ani nešílela jako obvykle :) Zkoušela jsem samozřejmě trochu zapracovat, v klusu se uvolňuje daleko líp, nicméně s pracovním plánem bych to viděla následovně: Teď tak měsíc vždycky dvakrát tejdně na lonži, jednou na vyjížďku, jednou na jízdárnu... Postupně, tak po měsíci bych místo jednoho lonžování chodila na jízdárnu a postupně bych to chtěla dotáhnout na jedno lonžování, jednu jízdárnu a co nejvíc práce na vyjížďkách, samozřejmě až toho bude schopná.
Co jsem sem vlastně ani nezapsala je, že jsem teda pořídila tu dvojitou lonž a poprvý co jsme na ní byly právě před těma dvěma tejdnama, tak to bylo super!! Fakt šlapala krásně, takže to chci teď začít praktikovat víc.
Jinak otlak na zádech se zmenšil a hezky změknul, takže snad dokážem, že zmizí úplně... Za to ale vděčim Báře, která Irče každej den ty záda octuje. No jinak včera po ježdění jsem objevila na PZ noze malej otok, takovou lokální měkkou bouli, která vůbec nevim z čeho byla, Irča nekulhala ani ji to na pohmat nebolelo, tak uvidim ve středu...

Včerejší úspěchy!

Tak jsem včera za Irčou jela po škole jenom tak narychlo, vlastně jsem ani nevěděla, jestli půjdu jezdit, stahovaly se bouřkový mraky... No nakonec jsem ji vytáhla na louku a dobře jsem udělala!

Zezačátku to sice bylo naše typický praní, ale ke konci se hezky uvolnila a v klusu nesla pěkně hlavu dole a dopracovaly jsme se až ke klusu ve sbalení, což při Irčiným stavu je úplnej zázrak! Otlak se navíc ani nezvětšil! Měla jsem radost, no nicméně chci to ježdění trochu omezit a chvíli teď pracovat na ruce, protože nechci riskovat ten otlak, že by se zhoršil nebo něco.

Dneska se snad dopravim do Ekváče a nakoupim konečně ten obřišník a lonžku (dvojitou? Ještě uvidim.)

Neděle a tak podobně...

Tááák...

No, včera jsem nezapsala, byla jsem trochu v pressu... Byly jsme s Iruš na vyjížďce ještě se Zuzkou a Markétou a docela jsme dost zmokly a ofoukly a tak :) Sedlo má lepší výsledky, než naše starý, ale přesto jsem se rozhodla, že začnu dělat víc na lonži a míň ze sedla, prostě nechci riskovat nějakej hnusnej zatvrdlej otlak, nebo nedejbože něco horšího. Takže ve čtvrtek se stavim v Ekváči pro obřišák a lonžku (můžu si to sice půjčovat, jako jsem to dělala celej život, ale už je na čase, abych si pořídila vlastní :)) a začneme něco dělat s tou holkou naší.

Můj cíl je časem přejít na dvě lonže, doufám, že to ještě umim :D Samozřejmě jsem si vědomá všech rizik bez trenéra a opatrnost a pohodlí Irči je na prvnim místě.

No jinak sama Irča až na ten otlak vypadá v pořádku, na výběhu nezhubla a psychicky je v klidu... V neděli poprvý dostala nový musli a moc jí chutnalo :)

Shrnutí

Tak shrnutí za pár posledních dní, jelikož jsem sem chvíli nepsala...

Hlavní co se událo, je že Irča se přestěhovala na pastevko. To bylo tuhle neděli a zatím vypadá v pořádku, v klidu, nevypadá, že by ji to nervovalo. Dřív jsem si myslela, že bude různý stěhování snášet špatně, ale od té doby, co proběhlo v největším klidu stěhování do Karlštejna (už je to přes půl roku!), jsem přesvědčená o opaku :)

Tak to by byla ta dobrá zpráva. Špatná je, že naše sedlo už je vůbec mimo hru. Už ho radši vůbec nepoužívám... Ale měly jsme s Irčou štěstí a za vydatný pomoci Báry nám Kačka z vedlejší stáje půjčila sedlo, který nepoužívá. Dneska jsme byly na testovací jízdě a všechno vypadá v pořádku. Nebo jako - není to samozřejmě žádnej zázrak, ale bylo vidět, že jde Irča trochu líp dopředu, skoro vůbec se neotáčí po těch zádech při jízdě (to jsem vypozorovala, prostě vždycky naštelovala uši nebo ucho když ji to bolelo...) a při klusu... no žádný zázračný sebrání to teda rozhodně nebylo, ale nesla hlavu níž a uvolněnějš... Takže je v tom snad nějakej potenciál.

Ale začnem teďko kolotoč - snad se nám podaří obědnat si paní doktorku Žežulkovou nebo někoho, aby se přijeli podívat Irče na záda, pak taky musíme sehnat někoho, kdo se podívá na to sedlo, jestli neni poničená kostra (což se vsadim o sto babek, že je) a následně nás čeká vybírání novýho sedla... Co je ale první, je doktor na záda a pak práce na záda - Bára mi nabídla, že můžu používat její starej lonžovací postroj, takže to vidim na návrat pěkně na začátek, ale co se dá dělat. Motivuje mě to :)

Neděle 28. března

Uff, dneska vyčerpání!

S Irčou jsme dneska byly samy vlastně celej den, bylo to hezký, prostě jenom tak my dvě... No vyrazily jsme na delší vyjížďku, na louky... Počasí bylo teda dost proměnlivý, vypadalo to, že bude hezky, jenže jakmile jsem vylezla na pole, tak jsem se zase musela vracet abych se přioblíkla :D Nahoře na loukách to foukalo jak něco... Pak se zase udělalo hezky, sluníčko, skoro vedro... A když jsme slejzaly dolu, hnaly se za náma bouřkový mraky s provazcema deště...
Ale bylo to hezký, byly jsme venku něco přes dvě hoďky. Tentokrát se mi nezdálo, že by Irča nějak výrazně na ty záda trpěla, držela docela svižný tempo a celkem obstojně se - na naše poměry - uvolňovala... Po odježdění jsem záda kontrolovala a otlak se nezvětšil, a ani se tolik neošívala při čištění, ale to neznamená že se toho sedla nechci zbavit. Jenom se mi konkrétně teď nikdo neozývá!! Ráda bych ho dala pryč ideálně do konce dubna, nebo nejpozdějš do konce školního roku... Snad se to povede!

Úterý 23. března

Dneska máme s Irčou výročí dva roky!

No jo, už je to tak. Kdo by to byl řekl. Uteklo to jak nic, tyjo! A že jsme toho spolu zažily!
No nicméně, na oslavu jsem nakoupila Iruš spoustu mrkví a jablek a udělala jsem jí pohoštění :) Akorát jsem zapomněla foťák abych to zdokumentovala... Vyrazily jsme na takovou kratší vyjížďku na louky, a bylo nádherně. Slunce už se klonilo za obzor a bylo teplo a vzduch voněl a byly jsme nahoře na loukách a měly jsme výhled na to naše karlštejnský údolíčko a byla to prostě krása! V tý chvíli mi připadalo, že jsme se fakt octly v ráji.

Jsem hrozně ráda, že jsme to tenkrát rozsekly a přestěhovaly se, stálo to za to.

Jako dárek k výročí jsem Irče nadělila pastevní ustájení :) Prostě mi Bára nabídla místo ve stádě, který je permanentně na pastvinách, a já na to kývla! Vždyť co si víc můžu přát! Když tam chvíli nebudu, Irča se o sebe postará, nebudu muset mít strach z kolik, a tak dále a tak dále, prostě jsem si stoprocentně jistá, že nám to prospěje oběma!

Takže dneska to byl veskrze krásnej den! Budem muset ale udělat nějakou pořádnou odchlupovací kúru, dost rychle se totiž oteplilo a Irča se ještě pod tou zimní srstí potí jako... no jako kůň.

Jinak se sedlem zatim nic moc, paní co se ozvala jednou zatím mlčí a ozval se mi pán, který nabízel, že si sedlo vezme za nižší cenu bez zkoušení, ale to teda bohužel fakt nechci a z finančního hlediska si ani nemůžu dovolit jít pod cenu... Ách jo, no prostě doufám, že tak do konce dubna to sedlo střelim, protože už je to fakt potřeba!


Takže hurá do našeho třetího společnýho roku, Irčuš!

Sobota 20. března

No jo, tejden jsem s Irčou nebyla.

Byla jsem nemocná... No ale to je jedno. Dneska jsem jako správná panička po šesti hodinách spánku (což je pro mě zoufale, zoufale málo!) a s hlasem něčeho černýho hnusnýho co leze z děr pekelnejch (byla jsem v zahuleným baru a před tim tři dny s bolestí v krku, takže mě to dostihlo) vyrazila za Irčou!

Připojila jsem se ještě s Markétou k Báře s Lenkou, který měly plán vyrazit za Lenčinýma rodičema někam úplně na konec světa... No trochu foukalo, ale jinak bylo krásně... Vyjížďka to byla super. Trvala asi tři a půl hodiny a zažily jsme s holkama fakt všechno, co se zažít dá. Občerstvily jsme se u rodičů ve Všeradicích, brodily jsme se potůčkama, přeskakovaly jsme potůčky, pak tam někdo dokonce u cesty pálil listí a úplně ten oheň a kouř vál přes tu naší jedinou cestu... Tak jsme se přes to neohroženě vrhli, jak jízdní policajti :D

Myslim, že Irča se efektivně utahala, ještě hodinu a půl na to byla úplně durch... Pracovala na svoje poměry skvěle, uvolňovala se v klusu, všechno, ale přesto se ten otlak na zádech dokonce zvětšil! A to jsem to sedlo vypolstrovala dvěma podsedlovkama... No prostě už pryč s nim! Teď před chvilkou mi napsala e-mail paní, jestli je sedlo ještě volný... Jasně, že to nic neznamená, ale stejně, snad to vyjde ho prodat!

PRODÁVÁM

Ách jo, tak je to tady.

Prodávám naše starý drezúrní sedlo. Je 8 let starý, ale pořád ve skvělým stavu. Bylo šité na míru v Německu za pořizovací cenu cca 35 tisíc korun. Je před zhruba sedmi měsíci docpávané. Barva je hnědá - kůže je pravidelně promazávaná a má jenom několik menších povrchových oděrek. Kostra je v pořádku. Posedlí 17, 5 a komora 2.

Cena 10 000.







E-mail: Ceranna01@gmail.com

Inzerát visí i na jezdectvi.cz, equichannel.cz, hyperinzerce.cz a bazos.cz

Sobota 13. března

Táák.

Dneska foukalo.

S Irčou jsme se opět připojily k hromadný vyjížďce - zase nás bylo pět. Byla to sranda, Bára si vzala Leona, kterej byl veelmi slušnej, a to jsme všichni čekali že to bude mastodont :)
No vyšlo nám to tak na dvě hoďky, a bylo hnusně, zamračeno a foukalo a chvílema sněžilo, ale jinak v pohodě... Atmosféra byla super. Hodně lidí a koní, to máme s Irčou rády :D

No nicméně po doježdění jsem při čištění zjistila, že ty záda už Irču fakt zloběj. Má na každý straně kus od páteře otlak, opět jsme seznali, že to sedlo jí prostě nesedí... Už fest. Nevim, ale budu muset nějak urychlit nákup novýho. Při jízdě se zdá v pohodě, uvolní se a všechno, při sedlání taky, ale když ji tam čistim, tak by mě vždycky nejradši zabila... Prostě se jí to vždycky při ježdění zjitří a je vidět že ji to bolí. Už se mi ani nechce na ni to sedlo znova házet, no.

Áách jo. Tak snad to zvládnem rychle vyměnit.

Co nejdřív!

Úterý 9. března

Hmmm...

Dneska byla zima. Ale svítilo sluníčko a bylo krásně :) Za Irčou jsem dorazila až po obědě a vyrazily jsme samy do lesa... Hezky jsme to tam různě vyběhly a oběhly, docela OK to bylo, na konci jsme taky procvičovaly pomalej cvalík, no...

Měla jsem na sobě poprvý nový rajtky! Mmm, ten komfort! :D A taky jsem si dala tu práci a namazala jsem sedlo novým mejdlem a mazánim, ooo! No od tý doby, co jsem v Karlštejně, jsem ho nemazala, poněvadž jsem mazání ztratila při stěhování, takže už to bylo potřeba...

No a bylo to dneska takový hezký, klidný, Irča byla hodná, nic se nám nestalo, natrhala jsem mámě kočičky... Prostě idylka :)

Neděle 7. března

Jaro je tady!

Se všim všudy :D

Tak jsem po třech tejdnech konečně vyrazila s Irenkou ven, a podařilo se nám připojit k Báře s Lenkou, Katkou a Haničkou... No jak už jsem řikala, jaro je tady, takže hned po prvním naklusání jsme se s Irou pohybovaly vpřed stylem přísun - poskok :D Nastátá byla teda pěkně, nicméně dala si říct a poté, co si v čele vyběhla jeden kopec, už byla relativně v pohodě :D

No vyjížďka trvala asi dvě a půl hodiny a byla plná vtipnejch momentů, skákaly jsme dva potůčky, Lenka skončila při jednom z nich Rebece na krku... A tak podobně...

A dneska ráno mě bolí úplně všechno, záda, nohy... Ale zas je to dobrej pocit! :D
Jedu si dneska do Ekváče pro nový rajtky, takže huráá! :) A snad ještě stihnu zajet je dneska vyzkoušet.

Plány

Co bych tak ráda uskutečnila :) :

*Nové sedlo: potřebujeme ho, a dost. Náš starej drezúrní univerzál, kterej jsem vlastně s Irčou koupila, je skvělej a krásnej a pohodlnej, nicméně komora je dost nevhodně vykrojená a začíná sedět Irče na páteři za kohoutkem... Uvědomuju si, že to je z části tím, že nemá záda ještě pořádně osvalená, ale přesto mám vyhlídnutý sedlo bezkostrový, který se bude hejbat tak, jak se Irča bude měnit...

To bych chtěla uskutečnit do konce tohohle školního roku. Což znamená sehnat si brigádu, zjistit, jesti naše starý sedlo nemá něco s kostrou, a pak ho prodat... Áááá... :D

Plus bych taky ráda časem pořídila novou uzdečku, ale to je zatim spíš záležitost estetická :D Ta naše pořád drží bez problémů.

*Práce ze země: noo, co dodat. Na lonži Ira nebyla tak... sto let? Nejenom že nám to zaplní večery, kdy už nebudem stíhat, ale chtěla bych se tomu věnovat prostě víc, udělat tam nějakou práci... Nevim, nakoupim literaturu a hlavně se budu učit v praxi :P

*Práce pod sedlem: samozřejmě. Pořád. Blíží se jaro, a to znamená delší a delší večery a pravidelnější vyjížďky... Taky ale musíme častějš na jízdárnu, prostě koncentrovanější práci... A možná až budu mít brigádu, tak bych zkusila sehnat trenéra...

Teď mě docela zaujal Philipe Karl, má dost zajímavý metody... Noo, uvidíme prostě, teď je hlavně důležitý pracovat víc.

Velkej sen: = zapřahání. To bych se hrozně, ale hrozně ráda naučila. Je to fakt super, a už v Kuchaři jsem viděla, jak tenhle typ práce prospívá koním... To by Ira měla záda a zadek za chvíli :D. No ale to je dost, dost vzdálený, sice hned vedle naší stáje jsou lidi, kteří zapřahaj, ale nevim nevim, to spíš až budu starší... Ale zas ta představa, drandit s Irčou a s kočárem v okolí Karlštejna :D... Uvidíme.

Irča

Tak tohle je Irča.

Narodila se: 1.8. 1999 u pana Dardy v Blovicích u Plzně

Po: 5014 Hugben

Z: JM 3967 Lenka (Furioso Hvězda)

Plemeno: ČT



Irču jsme koupili v březnu roku 2008. Od té doby jsme to spolu neměly zas tak lehké, ale holku bych za nic na světě nevyměnila! Dříve jsme bydlely na statku Řehtačka v Kuchaři. Zde jsem já předtím už asi čtyři roky chodila do oddílu a Irču jeho vedoucí koupili jako šestiletou. Když jsem ji dostala já, zůstaly jsme v Kuchaři ještě téměř rok a půl, abychom se v září roku 2009 přestěhovaly do Karlštejna. Zde bydlíme doteď a jsme maximálně spokojené :)

Irča je tedy klisna plemena ČT, měří cca 175 cm v kohoutku. Barva černá hnědka + hvězdička, LZ nepravá bílá, PZ nepravá bílá

Není to žádný mazel, nicméně pozornost vyžaduje docela zásadně :D. Taky nedokáže být bez koní. Potřebuje svůj klid a rázně se ohrazuje, pokuď ji člověk ruší. Většinu času se tváří, jako že ji vůbec nezajímám, nicméně myslím, že obě přesně dokážeme odhadnout, jak moc se máme rády :). Taky potvrzuju, že pravidlo, že se majitel podobá svému koni, platí stoprocentně :D Jsme obě vysoce inteligentní :D, občas ledový královny, s bujnou fantazií, obě si užíváme života po svém a občas nás fakt nezajímá, co si myslí ostatní :D Umíme si ostře prosadit autoritu, když je potřeba, protože nás příroda stvořila jako alfa klisny :D :D.

Rodokmen:

-Hugbenovým dědečkem je známý Behistoun (A 1/1, FR, O'Grady x Beotie) a Astyanax (A 1/1, Djebel x Thaouka)

-původ Lenky z otcovy strany je vystavěný na rodu Furioso, kdežto z matčiny strany je patrný vliv rodu Gidran (dědem matky je Gidran XIV - 30, jeho otcem pak Gidran XIV - K...)

Kdo rozumí, rozumí :D

Jak už bylo řečeno, Irča se narodila v Blovicích u Plzně panu Dardovi, odkud putovala zhruba v šesti letech ke Gábině Provazníkové a Petru Rotovi do Kuchaře. V osmi letech věku pak skončila u mě :) Bohužel o její minulosti u Dardových toho příliš nevím, nicméně jsem se po tom ještě nijak nepídila. Vím jenom, že Dardovi pořád mají Irčinu matku Lenku, která už je v požehnaném věku, tuším 22 let :)

Bylo to v Kuchaři, kde jsem se s ní tedy setkala. Nemůžu říct že to byla láska na první pohled. Irča byla krasavice, ale koupili si ji majitelé stáje na jiné ježdění, než co jsem tenkrát obstarávala já :D Trvalo to ještě pěkně dlouhou dobu než jsem si na ni poprvé sedla, ale to bylo něco! Iřka má víc než 170 cm v kohoutku a na takovou výšku já tehdy vůbec nebyla zvyklá... :D

No rok se s rokem sešel a klub se postupně začal měnit na hřebčín, výuka dětí ustupovala chovatelským záměrům, a s tím šli na prodej koně, kteří se "nehodili". Takže nakonec i Irča. Nabídli ji mně a už už měla být moje, když se něco nepovedlo s vysvědčením, rodiče vycouvali a Irča odjela k někomu jinému... Odkud se zase po zhruba třech týdnech vrátila, z lidí, kteří ji koupili, se vyklubali handlíři, takže Irča putovala zpět do Kuchaře. Já už byla smířená s tím, že nic nebude, ale nakonec se rodiče rozhodli, že to se mnou - a s koněm - zkusí. A tak Irča skončila u mě...

A je tu doteď. Neměly jsme to spolu nikdy moc lehké - o pravidelné práci se nedalo mluvit ani v legraci, objevily se i nějaké zdravotní problémy...

Teď, po zhruba roce a půl, nakonec přišla změna, ze které jsem byla nervózní, ale která nám oběma nakonec neuvěřitelně prospěla. Přestěhovaly jsme se do stáje v Karlštejně, kde je nám oběma skvěle. To neznamená, že s láskou nevzpomínáme na časy v Kuchaři, jenom je teď vidět, jak nám prospívá být spolu jenom my dvě - což bylo přesně to, čeho jsem se před tím bála. Irča svalnatí, tloustne :D, je spokojená i psychicky. Nemáme nějaké velké sportovní ambice, to ale neznamená, že nepracujeme, že se já nesnažím jezdit jak nejlíp to jde. Občas nám schází trenér, odborný dozor, ale většinu času jsem ráda, že jsem se na Irču na začátku nevykašlala, jsem vlastně svým způsobem ráda za to, že jsem byla tak tvrdohlavá a nakonec jsme se s Irčou sešly. Vyplatilo se to:)