Veterina

Tak dneska nám konečně přijela paní doktorka :)
Oddechly jsme si já i Irča.
Od paní doktorky Schillové jsme se dozvěděly, že si to astma mohla Irča klidně přinést z nekvalitního ustájení v Kuchaři, že se to tam v ní prostě všechno skládalo a teď se to projevilo. Upřímně bych se ani nedivila, je to dost pravděpodobný. Taky nám bylo řečeno, že Irče moc nepomáhá, že je tak trochu nervák :D No co k tomu říct, když je sama na vyjížďce, tak hysterčí tak, že se z toho málem udusí :D
Irča teda dostala injekci kortikoidů, které působí zhruba dva měsíce, ale pokuď bude všechno v pořádku, tak by měla vydržet v klidu přes celou zimu až do jara, až zase začne všechno kvést. Jinak ji paní doktorka pochválila, že je pěkně vykrmená (díkec Báro :D) a vůbec že vypadá moc hezky :)

Práci jsme dneska nedělaly, jenom jsme se popásly s Odettou na louce a udělaly spoustu fotek Karlštejna a mě a Irči a Renči a Odett, který snad každou chvíli hodim na Picassu nebo na rajče, až se s jedním z toho naučim zacházet :D (malý album je na Facebooku...)

Staré časy

No nic, jenom jsem našla jeden opravdu starej obrázek Irči březí s Lotynkou... To bylo tak... Před čtyřma, pěti lety??




A Lotynka už na světě:

Summer Lovin'

Plavení, čuprácký fotky by Danča :)

Loučení

Ale jenom na čtrnáct dní!

Pozítří odjíždim do tý Itálie, no, tak uvidíme. Dneska jsem prostě měla chuť zaplavat si v Berounce, tak jsme si šly s Irčou zaplavat v Berounce :) Byly jsme tam jenom chvilku, ale bylo to roztomilý, klidný, hezký... S Irčuš máme VZTAH :D No prostě je nám spolu hezky, a přijde mi, že Irča je zvyklá na to, že občas chvíli chybim - ne že to je dobře, ale má se mnou dost trpělivosti a vždycky mě znova a znova přijme... No prostě. Bude se mi stejskat. Ale jenom 14 dní. Srpen bude snad ok, snad se sedlem!

Shrnutí

No tak jsem chvíli nezaznamenávala... Škola, škola... A lenost, lenost :D

No nicméně s Irenkou se máme dobře - od tý doby co bydlí na pastvinách se z ní stává krasavice :) Musim uznat, že jsem toho za tenhle měsíc moc nenajezdila, ale jak uzavírám známky a blížej se prázdniny, tak to bude lepší :)

Včera jsem za Irčou vyrazila po delší době a bylo to super :) Sice počasí je tak hrozně letní, že se skoro nedá dejchat, ale udělaly jsme si hezkou vyjížďku do lesa... A než jsme ta dorazily, tak začalo lejt, takže zbytek vyjížďky se z nás kouřilo a bylo nám vedro, ale dobrý :D Měly jsme půjčený bezkostrový sedlo a bylo to zajímavý... Ireně nevadilo, nic, navíc sedělo víc vzadu na zádech, takže já měla těžiště trochu jinde a vypadalo to, že jí to vyhovuje, navíc bez kostry to bylo ohebný... Po jízdě nechalo po sobě hezky suchou čáru na zádech, ale pořád si myslim, že jsem na bezkostru moc těžká... No uvidíme, ale chci sedlo pořídit do konce prázdnin, haha...

Jinak všechny nemoce zažehnány, kašel zmizel po zhruba deseti dnech kúry, otlak už taky skoro není, i když kůže ještě nezarostla (a pod tou bezkostrou ani za jízdu neztvrdl...), a klíšťata se na ni taky zatim vůbec nechytaj... Pár oděrek z 24 hodinovýho pobytu ve výběhu samozřejmě je, ale to je očekávaný :)

Neděle a tak podobně...

Tááák...

No, včera jsem nezapsala, byla jsem trochu v pressu... Byly jsme s Iruš na vyjížďce ještě se Zuzkou a Markétou a docela jsme dost zmokly a ofoukly a tak :) Sedlo má lepší výsledky, než naše starý, ale přesto jsem se rozhodla, že začnu dělat víc na lonži a míň ze sedla, prostě nechci riskovat nějakej hnusnej zatvrdlej otlak, nebo nedejbože něco horšího. Takže ve čtvrtek se stavim v Ekváči pro obřišák a lonžku (můžu si to sice půjčovat, jako jsem to dělala celej život, ale už je na čase, abych si pořídila vlastní :)) a začneme něco dělat s tou holkou naší.

Můj cíl je časem přejít na dvě lonže, doufám, že to ještě umim :D Samozřejmě jsem si vědomá všech rizik bez trenéra a opatrnost a pohodlí Irči je na prvnim místě.

No jinak sama Irča až na ten otlak vypadá v pořádku, na výběhu nezhubla a psychicky je v klidu... V neděli poprvý dostala nový musli a moc jí chutnalo :)

Shrnutí

Tak shrnutí za pár posledních dní, jelikož jsem sem chvíli nepsala...

Hlavní co se událo, je že Irča se přestěhovala na pastevko. To bylo tuhle neděli a zatím vypadá v pořádku, v klidu, nevypadá, že by ji to nervovalo. Dřív jsem si myslela, že bude různý stěhování snášet špatně, ale od té doby, co proběhlo v největším klidu stěhování do Karlštejna (už je to přes půl roku!), jsem přesvědčená o opaku :)

Tak to by byla ta dobrá zpráva. Špatná je, že naše sedlo už je vůbec mimo hru. Už ho radši vůbec nepoužívám... Ale měly jsme s Irčou štěstí a za vydatný pomoci Báry nám Kačka z vedlejší stáje půjčila sedlo, který nepoužívá. Dneska jsme byly na testovací jízdě a všechno vypadá v pořádku. Nebo jako - není to samozřejmě žádnej zázrak, ale bylo vidět, že jde Irča trochu líp dopředu, skoro vůbec se neotáčí po těch zádech při jízdě (to jsem vypozorovala, prostě vždycky naštelovala uši nebo ucho když ji to bolelo...) a při klusu... no žádný zázračný sebrání to teda rozhodně nebylo, ale nesla hlavu níž a uvolněnějš... Takže je v tom snad nějakej potenciál.

Ale začnem teďko kolotoč - snad se nám podaří obědnat si paní doktorku Žežulkovou nebo někoho, aby se přijeli podívat Irče na záda, pak taky musíme sehnat někoho, kdo se podívá na to sedlo, jestli neni poničená kostra (což se vsadim o sto babek, že je) a následně nás čeká vybírání novýho sedla... Co je ale první, je doktor na záda a pak práce na záda - Bára mi nabídla, že můžu používat její starej lonžovací postroj, takže to vidim na návrat pěkně na začátek, ale co se dá dělat. Motivuje mě to :)

Úterý 23. března

Dneska máme s Irčou výročí dva roky!

No jo, už je to tak. Kdo by to byl řekl. Uteklo to jak nic, tyjo! A že jsme toho spolu zažily!
No nicméně, na oslavu jsem nakoupila Iruš spoustu mrkví a jablek a udělala jsem jí pohoštění :) Akorát jsem zapomněla foťák abych to zdokumentovala... Vyrazily jsme na takovou kratší vyjížďku na louky, a bylo nádherně. Slunce už se klonilo za obzor a bylo teplo a vzduch voněl a byly jsme nahoře na loukách a měly jsme výhled na to naše karlštejnský údolíčko a byla to prostě krása! V tý chvíli mi připadalo, že jsme se fakt octly v ráji.

Jsem hrozně ráda, že jsme to tenkrát rozsekly a přestěhovaly se, stálo to za to.

Jako dárek k výročí jsem Irče nadělila pastevní ustájení :) Prostě mi Bára nabídla místo ve stádě, který je permanentně na pastvinách, a já na to kývla! Vždyť co si víc můžu přát! Když tam chvíli nebudu, Irča se o sebe postará, nebudu muset mít strach z kolik, a tak dále a tak dále, prostě jsem si stoprocentně jistá, že nám to prospěje oběma!

Takže dneska to byl veskrze krásnej den! Budem muset ale udělat nějakou pořádnou odchlupovací kúru, dost rychle se totiž oteplilo a Irča se ještě pod tou zimní srstí potí jako... no jako kůň.

Jinak se sedlem zatim nic moc, paní co se ozvala jednou zatím mlčí a ozval se mi pán, který nabízel, že si sedlo vezme za nižší cenu bez zkoušení, ale to teda bohužel fakt nechci a z finančního hlediska si ani nemůžu dovolit jít pod cenu... Ách jo, no prostě doufám, že tak do konce dubna to sedlo střelim, protože už je to fakt potřeba!


Takže hurá do našeho třetího společnýho roku, Irčuš!

Irča

Tak tohle je Irča.

Narodila se: 1.8. 1999 u pana Dardy v Blovicích u Plzně

Po: 5014 Hugben

Z: JM 3967 Lenka (Furioso Hvězda)

Plemeno: ČT



Irču jsme koupili v březnu roku 2008. Od té doby jsme to spolu neměly zas tak lehké, ale holku bych za nic na světě nevyměnila! Dříve jsme bydlely na statku Řehtačka v Kuchaři. Zde jsem já předtím už asi čtyři roky chodila do oddílu a Irču jeho vedoucí koupili jako šestiletou. Když jsem ji dostala já, zůstaly jsme v Kuchaři ještě téměř rok a půl, abychom se v září roku 2009 přestěhovaly do Karlštejna. Zde bydlíme doteď a jsme maximálně spokojené :)

Irča je tedy klisna plemena ČT, měří cca 175 cm v kohoutku. Barva černá hnědka + hvězdička, LZ nepravá bílá, PZ nepravá bílá

Není to žádný mazel, nicméně pozornost vyžaduje docela zásadně :D. Taky nedokáže být bez koní. Potřebuje svůj klid a rázně se ohrazuje, pokuď ji člověk ruší. Většinu času se tváří, jako že ji vůbec nezajímám, nicméně myslím, že obě přesně dokážeme odhadnout, jak moc se máme rády :). Taky potvrzuju, že pravidlo, že se majitel podobá svému koni, platí stoprocentně :D Jsme obě vysoce inteligentní :D, občas ledový královny, s bujnou fantazií, obě si užíváme života po svém a občas nás fakt nezajímá, co si myslí ostatní :D Umíme si ostře prosadit autoritu, když je potřeba, protože nás příroda stvořila jako alfa klisny :D :D.

Rodokmen:

-Hugbenovým dědečkem je známý Behistoun (A 1/1, FR, O'Grady x Beotie) a Astyanax (A 1/1, Djebel x Thaouka)

-původ Lenky z otcovy strany je vystavěný na rodu Furioso, kdežto z matčiny strany je patrný vliv rodu Gidran (dědem matky je Gidran XIV - 30, jeho otcem pak Gidran XIV - K...)

Kdo rozumí, rozumí :D

Jak už bylo řečeno, Irča se narodila v Blovicích u Plzně panu Dardovi, odkud putovala zhruba v šesti letech ke Gábině Provazníkové a Petru Rotovi do Kuchaře. V osmi letech věku pak skončila u mě :) Bohužel o její minulosti u Dardových toho příliš nevím, nicméně jsem se po tom ještě nijak nepídila. Vím jenom, že Dardovi pořád mají Irčinu matku Lenku, která už je v požehnaném věku, tuším 22 let :)

Bylo to v Kuchaři, kde jsem se s ní tedy setkala. Nemůžu říct že to byla láska na první pohled. Irča byla krasavice, ale koupili si ji majitelé stáje na jiné ježdění, než co jsem tenkrát obstarávala já :D Trvalo to ještě pěkně dlouhou dobu než jsem si na ni poprvé sedla, ale to bylo něco! Iřka má víc než 170 cm v kohoutku a na takovou výšku já tehdy vůbec nebyla zvyklá... :D

No rok se s rokem sešel a klub se postupně začal měnit na hřebčín, výuka dětí ustupovala chovatelským záměrům, a s tím šli na prodej koně, kteří se "nehodili". Takže nakonec i Irča. Nabídli ji mně a už už měla být moje, když se něco nepovedlo s vysvědčením, rodiče vycouvali a Irča odjela k někomu jinému... Odkud se zase po zhruba třech týdnech vrátila, z lidí, kteří ji koupili, se vyklubali handlíři, takže Irča putovala zpět do Kuchaře. Já už byla smířená s tím, že nic nebude, ale nakonec se rodiče rozhodli, že to se mnou - a s koněm - zkusí. A tak Irča skončila u mě...

A je tu doteď. Neměly jsme to spolu nikdy moc lehké - o pravidelné práci se nedalo mluvit ani v legraci, objevily se i nějaké zdravotní problémy...

Teď, po zhruba roce a půl, nakonec přišla změna, ze které jsem byla nervózní, ale která nám oběma nakonec neuvěřitelně prospěla. Přestěhovaly jsme se do stáje v Karlštejně, kde je nám oběma skvěle. To neznamená, že s láskou nevzpomínáme na časy v Kuchaři, jenom je teď vidět, jak nám prospívá být spolu jenom my dvě - což bylo přesně to, čeho jsem se před tím bála. Irča svalnatí, tloustne :D, je spokojená i psychicky. Nemáme nějaké velké sportovní ambice, to ale neznamená, že nepracujeme, že se já nesnažím jezdit jak nejlíp to jde. Občas nám schází trenér, odborný dozor, ale většinu času jsem ráda, že jsem se na Irču na začátku nevykašlala, jsem vlastně svým způsobem ráda za to, že jsem byla tak tvrdohlavá a nakonec jsme se s Irčou sešly. Vyplatilo se to:)