Poslední letní dny...

Ubíhaj' nějak moc rychle.

S Irčou zaježďujem Kassiopeiu, zatim je tuhá jak prkno a moc se jí nechce, no po těch měsících nicnedělání se neni co divit, ale pokroky děláme.

Dneska jsme byli plavit ve velkým, všichni koně kromě Odety a Vandala, který už byli předtim dopoledne... No bylo to hezký, ale voda už byla studená od přešlejch lijáků a moc plavení už asi nebude, jestli vůbec nějaký :/.

No jinak to vypadá, že na konci září vyrazíme s Irčou a ostatníma do královskýho průvodu na Karlštejn na vinobraní!! V historickejch kostýmech :D No mohla by to bejt sranda, snad to vyjde.

Taky ovšem 1. září se začne zavírat Valda, přijde mu nová kobča, a Irenka přijde o největší lásku... Tak uvidíme jak to bude zvládat, asi bude pěkně prudit...

Jinak náš plán teď zní jednoduše: zajezdit sedlo a vidět, jestli se Irča pod ním bude schopná časem pořádně uvolnit (protože v tomhle stavu by se neuvolnila ani pod nejlepším sedlem na světě, prostě to nejde zatim moc poznat), prokládat to prací na ruce, při který se uvolní stoprocentně, a běhat a běhat a pracovat a pracovat... A 20. září slavíme rok v Karlštejně!

Kassiopeia

Tak co se událo...

V sobotu jsme byly s Martinou na skok u Irči, naložily moje sedlo a vyjely za Péťou, odkuď jsem si přivezla zase to její sedlo. Kentaura Kassiopeiu, ovšem komoru jedničkovou, takže jsem do toho šla s tim, že to nebude sedět...

No vyzkoušely jsme zatim dvakrát na vyjížďce, jednou i s plátnem na prozkoumání obtisku, a... nevim, no. Prostě to nedokážu poznat jestli sedí. Otlaky se vůbec nezvětšily, což je rozhodně zlepšení oproti starýmu drezúru... Nepřišlo mi že se vztekala. Praly jsme se docela dlouho, ale nakonec šla hezky zabalená, ale po fakt těžký práci. Nevim, jestli jsem měla moc vysoký nároky, jako že jsem očekávala, že jakmile na ni posadim nový sedlo, tak bude všechno najednou OK. Prostě ale na tý druhý (náročnější a delší) vyjížďce už se zlepšila a ke konci se kýblovala sama hezky a co si asi víc můžu přát. V klusu nic moc, ale tak jako pořád stokrát lepší než kdy jindy. Tak nevim. Prostě pořád nevim, pořád mi přijde že je to moc úzký. A pokuď ne teď, tak až se nasvalí tak určitě.
Potřebuju prostě poradit asi. Jako stejně je to všechno mnou, ale včera jsem se fakt snažila a dneska mám všechno namožený :D Nevim, jestli je prostě tak zatvrdlá z těch let ježdění na průvlečkách a mýho nesnažení se a má hubu jak beton, nebo by si na ni prostě sednul někdo lepší a chodila by úplně jinak. Nevim prostě. Ááá. No sedlo si zatim nechávám samozřejmě, ale nechci to ještě závazně... Byla bych ráda kdyby sedělo a muj maraton shánění by tímto skončil, ale nevim nevim, spíš čekám běh na dlouhou trať...
A zejtra vyrážíme pracovat na doublu zase. Minule nám to šlo, tak si jdu spravit estetický cítění že aspoň sama Irča hezky chodí :) (No zas tak hrozný to doufám neni :D)
Jo jinak nekašle, ale na konci včerejší vyjížďky dost frkala a pak jí tekla nudle, tak doufám doufám že se to nevrátí.
Péťovi, kterej má problémy s okem, držíme palce!

Sedla

Je to šílenství! Ale mám už nějaký vybraný (vysněný) sedla:




Kentaur Seneca je školní univerzál, docela prodávanej všude možně po bazáčích(otázkou je proč?)... Říká se, že je plošší, no nicméně přední rozsocha je hezky vykrojená, bla bla...









Kentaur Kassiopeia je krásnej drezúrní univerzál, ale pěkně těžkej na sehnání použitej (z čehož usuzuju, že si ho lidi nechávají, protože je dobrý)... Nová stojí skoro 20 tisíc... Taky vykrojená přední rozsocha a navíc vypadá, že kostra je vykrojenější, posedlí hlubší, větší polštáře...









Norton Endurance je levnější synteťák... Nevim jestli se mi do toho chce jít, je sice lehký, dobrý na údržbu, vykrojený... Ale zas životnost tak 5 let, ne víc, a trochu se obávám, že to je fakt šunka. Myslim, že kentaurovská kůže to jistí.






No jinak se po internetu prodává taky hodně starších kvalitních sedel, Passiery, nesmrtelný Stubbeny... A moje sedlo furt nikdo nechce! Tak uvidíme no :D