Update!

Pro osobní účely, abych si pozdějš nevyčítala, že nemám vůbec žádný záznamy...
Máme se celkem dobře. Iruš jsem v posledních zhruba dvou měsících trochu zanedbávala, byla jsem hodně nemocná, a taky si mě holka pojistila tím, že mě nakopla tak, že jsem asi dva týdny nemohla chodit :D
Teď už jsem ale obnovila docházku. Letošní zima stojí za nic, takže žádnou vyjížďku ve sněhu jsme si ještě neužily, bohužel. Právě naopak, často musíme do haly, protože všude jinde je prostě hnusně. Včera se mi podařilo vzít Irču vyběhat na louku ve vzácný půlhodině, kdy nepršelo :)

Na zimu je bosa, což zatím kopytům prospívá, protože je všude neuvěřitelně měkko. Pokašlává si pořád, už je na čase koupit nový Pulmoran nebo Kašlík... Bez injekce ovšem vydržela od pozdního jara, což je dost dlouho :) Celkově je spokojená, vitamíny hodně pomohly při přelínání (krásná lesklá srst! I když je huňatá jak medvěd :D).

Záda už jsem dlouho neřešila, doufám, že v nejbližších dnech začneme s nějakou prací pod sedlem zase, i když ten písek v hale prostě nemusím... Jsem trochu líná no, radši bych na louky :)

Čas loučení

... s létem.

Dneska proběhla oficiálně poslední prázdninová návštěva u Irči, výjimečná tím, že se přijeli podívat i rodiče. Bylo vážně nádherně a nebyla bych to já, abych si sama na sebe trochu nezanadávala, že jsem v Karlštejně v předchozích třech měsících netrávila víc času...

V nadcházejícím semestru mám pro Irču vyhrazené tři dny v týdnu. Rozhodně žádný zázrak, ale výhodou je, že se za ní i ve všedních dnech dostanu dopoledne, takže odpadá zimní stíhání světla, ježdění za šera, lezení do výběhu s baterkou... Teda snad.

Co se Irčina zdravotního stavu týče... Téměř výhradně teď řešíme kopyta. Od té doby, co ztratila před měsícem podkovu, je naboso a kovář už se rozhodl ji tak přes zimu nechat. Obdržela jsem od něj pár peprných názorů na moji péči :D O hnilobu se ovšem starám vzorně a už se fakt nemůžu dočkat zimního dehtování, to bude zase libá vůně a hnědý prsty...

Naše třetí zima na Karlštejně se blíží, snad ji zvládneme bez problémů!

P.S.: Na naše Rajče jsem umístila pár fotek z dnešní návštěvy a už posté si dala předsevzetí, že musím fotit/nechat se fotit častěji... Fotky ZDE.

Babí léto

Tak konečně máme za sebou návštěvu veterinářky s pravidelnou injekcí. Hned potom jsme začaly s Irčou jezdit, ale stačila druhá vyjížďka s Lenkou a Nikoušem a Irča hned ztratila podkovu... To mám holt štěstí :D
Přes týden jsem čekala na kováře, který by mi nabil starou podkovu, ale nakonec to dopadlo tak, že jsme sundali i tu druhou a Irča šla na vyjížďku bosa poprvé za posledních x let. No darmo mluvit, rohovina to neodnesla zrovna hezky - sice Irča šlapala skvěle, ale kopyto pak měla jak struhadlo. Takže snad příští týden znova podkoveme a na seznam nákupu se tím na první místo řadí biotin na podporu rohoviny... Uff.

Žijeme!

... a paříme se.

Čas trávíme ve vodě, díky bohu za ni :) Zítra nás čeká návštěva veterinářky, Irča už chrchle a chci jí v tomhle vedru ulevit. Vedeme klidnej prázdninovej život, sice jsem v sedle neseděla ani nepamatuju, ale máme se jinak skvěle :) Prázdniny mám ještě celý září, tak doufám, že se Irče uleví a taky že se trochu ochladí...

Veterina

Včera nás navštívila paní doktorka Schillová potom, co Bára Irče našla výtok hnisu a krve z intimních partií. Paní doktorka Irču pod sedací zašila a konstatovala, že už bylo pěkně na čase!

Dneska jsem to jela Irče jenom ošetřit a doufám, že už nás nic nečeká a až odmaturuju, tak budeme konečně moct začít něco dělat!!

Jarooo

...je tady.

Už delší dobu, ale nějak jsem zapomínala zaznamenávat :D No nicméně - 23. 3. jsme s Irčou oslavily 3 roky spolu. Poté 26. 3. přijela paní veterinářka aby píchla Irče kortikoidy. Irča se potom hodně zlepšila, mohly jsme zase začít pracovat pod sedlem... Před týdnem jsem byla já nemocná, a když jsem předevčírem přijela na statek, našla jsem jí na pravé zadní docela velkou tržnou ránu. Ta nicméně už byla starší a zacelená. Noha byla oteklá, ale Irča neprojevovala nějaké větší potíže s pohybem a nic nenasvědčovalo tomu, že by hojení mělo být jakkoliv zhoršené, takže jsem jenom zastříkla dezinfekcí a zamazala aloe a uvidíme, jak se léčení bude vyvíjet. Bála jsem se, aby to nebylo na léky, ale jelikož se to za ten týden nebo kolik zvládlo zacelit samo, tak jsem se trochu uklidnila a nechala to zatím bez doktorské prohlídky.

Já mám teď měsíc do maturity, takže s docházkou to není žádný zázrak, nicméně už se těším na léto, plavení a spoustu času :)

Veselice

Dneska jsme vyrazily s Irčou uvítat Martinu s Péťou v jejich novém působišti nahoře u Katky ve stáji :)
Což samozřejmě znamenalo oprášit sedlo po mírumilovnejch týdnech práce na ruce. Irča to zvládla v pohodě, nicméně se ukázalo, že na lonži se opravdu nevyblázní, byla nadupaná až po uši... A taky pořád chlupatá, i přes moje snahy z ní tu zimní srst dostat všema dostupnejma způsobama, takže se pěkně zpotila ještě než jsme se s Martinou vůbec shledaly :D
Nakonec jsme udělaly jen krátkej okruh procházkou s nima a vydaly se domů... Irča trochu hysterčila, nicméně pod sedlem pracovala překvapivě dobře. Já si zkrátila třmeny a i když mi přišlo, že nemám nohy v úplně ideální poloze (roky zvyku na protáhlej drezúr!), měla jsem lepší kontrolu nad zaktivizovanou kobylou :)

Vypadá to teda, že se jí po injekci ulevilo, a v sobotu vyrazíme na delší vyjížďku a uvidíme :)