Ach jo...
Období, kdy se toho s Irou moc nedaří. Včera jsem tam byla naposledy a bylo to fakt divný. Irča měla hodně zvláštní náladu, jako by mě ani nepoznávala, v boxe se po mně několikrát ohnala a byla celá taková napnutá, divný...
Ani jsme nic neudělaly, protože prostě po tý poslední vyjížďce jsem zase začala mít strach o záda... To jsem vlastně ani nezmiňovala, prostě jsme se po dlouhý době dostaly pod sedlo na vyjížďku a bylo to strašný... Irča zvedala hlavu, úplně odmítala klusat, no prostě jako na začátku když ji bolívaly ty záda... Tak nevim. Fakt nevim. Chci jet ještě jednou na vyjížďku abych viděla jestli to bylo jenom "chvilkový", nebo co... A pak zavolám doktorku, abych zjistila, jestli to má jenom kvůli sedlu, nebo je tam prostě něco bloklýho v těch zádech... Zvážila jsem všechno - váha se mi moc nezměnila, nemyslim si, že jezdim tak špatně, že bych jí mohla podělat záda, jediný co mě prostě napadá, že jí přestalo sedět sedlo jak se změnila, takže vždycky skončim u toho, že jde o problém s nepadnoucím sedlem... Protože na lonži chodí krásně, uvolňuje se, ve volnosti to samý...
Ach jo. Fakt mě to deprimuje. Tak uvidíme no.
Žádné komentáře:
Okomentovat