Co bych tak ráda uskutečnila :) :
*Nové sedlo: potřebujeme ho, a dost. Náš starej drezúrní univerzál, kterej jsem vlastně s Irčou koupila, je skvělej a krásnej a pohodlnej, nicméně komora je dost nevhodně vykrojená a začíná sedět Irče na páteři za kohoutkem... Uvědomuju si, že to je z části tím, že nemá záda ještě pořádně osvalená, ale přesto mám vyhlídnutý sedlo bezkostrový, který se bude hejbat tak, jak se Irča bude měnit...
To bych chtěla uskutečnit do konce tohohle školního roku. Což znamená sehnat si brigádu, zjistit, jesti naše starý sedlo nemá něco s kostrou, a pak ho prodat... Áááá... :D
Plus bych taky ráda časem pořídila novou uzdečku, ale to je zatim spíš záležitost estetická :D Ta naše pořád drží bez problémů.
*Práce ze země: noo, co dodat. Na lonži Ira nebyla tak... sto let? Nejenom že nám to zaplní večery, kdy už nebudem stíhat, ale chtěla bych se tomu věnovat prostě víc, udělat tam nějakou práci... Nevim, nakoupim literaturu a hlavně se budu učit v praxi :P
*Práce pod sedlem: samozřejmě. Pořád. Blíží se jaro, a to znamená delší a delší večery a pravidelnější vyjížďky... Taky ale musíme častějš na jízdárnu, prostě koncentrovanější práci... A možná až budu mít brigádu, tak bych zkusila sehnat trenéra...
Teď mě docela zaujal Philipe Karl, má dost zajímavý metody... Noo, uvidíme prostě, teď je hlavně důležitý pracovat víc.
Velkej sen: = zapřahání. To bych se hrozně, ale hrozně ráda naučila. Je to fakt super, a už v Kuchaři jsem viděla, jak tenhle typ práce prospívá koním... To by Ira měla záda a zadek za chvíli :D. No ale to je dost, dost vzdálený, sice hned vedle naší stáje jsou lidi, kteří zapřahaj, ale nevim nevim, to spíš až budu starší... Ale zas ta představa, drandit s Irčou a s kočárem v okolí Karlštejna :D... Uvidíme.
kolik se toho zadařilo
OdpovědětVymazat