Tak jsem včera za Irčou jela po škole jenom tak narychlo, vlastně jsem ani nevěděla, jestli půjdu jezdit, stahovaly se bouřkový mraky... No nakonec jsem ji vytáhla na louku a dobře jsem udělala!
Zezačátku to sice bylo naše typický praní, ale ke konci se hezky uvolnila a v klusu nesla pěkně hlavu dole a dopracovaly jsme se až ke klusu ve sbalení, což při Irčiným stavu je úplnej zázrak! Otlak se navíc ani nezvětšil! Měla jsem radost, no nicméně chci to ježdění trochu omezit a chvíli teď pracovat na ruce, protože nechci riskovat ten otlak, že by se zhoršil nebo něco.
Dneska se snad dopravim do Ekváče a nakoupim konečně ten obřišník a lonžku (dvojitou? Ještě uvidim.)
čtvrtek 15. dubna 2010
pondělí 12. dubna 2010
Neděle a tak podobně...
Tááák...
No, včera jsem nezapsala, byla jsem trochu v pressu... Byly jsme s Iruš na vyjížďce ještě se Zuzkou a Markétou a docela jsme dost zmokly a ofoukly a tak :) Sedlo má lepší výsledky, než naše starý, ale přesto jsem se rozhodla, že začnu dělat víc na lonži a míň ze sedla, prostě nechci riskovat nějakej hnusnej zatvrdlej otlak, nebo nedejbože něco horšího. Takže ve čtvrtek se stavim v Ekváči pro obřišák a lonžku (můžu si to sice půjčovat, jako jsem to dělala celej život, ale už je na čase, abych si pořídila vlastní :)) a začneme něco dělat s tou holkou naší.
Můj cíl je časem přejít na dvě lonže, doufám, že to ještě umim :D Samozřejmě jsem si vědomá všech rizik bez trenéra a opatrnost a pohodlí Irči je na prvnim místě.
No jinak sama Irča až na ten otlak vypadá v pořádku, na výběhu nezhubla a psychicky je v klidu... V neděli poprvý dostala nový musli a moc jí chutnalo :)
No, včera jsem nezapsala, byla jsem trochu v pressu... Byly jsme s Iruš na vyjížďce ještě se Zuzkou a Markétou a docela jsme dost zmokly a ofoukly a tak :) Sedlo má lepší výsledky, než naše starý, ale přesto jsem se rozhodla, že začnu dělat víc na lonži a míň ze sedla, prostě nechci riskovat nějakej hnusnej zatvrdlej otlak, nebo nedejbože něco horšího. Takže ve čtvrtek se stavim v Ekváči pro obřišák a lonžku (můžu si to sice půjčovat, jako jsem to dělala celej život, ale už je na čase, abych si pořídila vlastní :)) a začneme něco dělat s tou holkou naší.
Můj cíl je časem přejít na dvě lonže, doufám, že to ještě umim :D Samozřejmě jsem si vědomá všech rizik bez trenéra a opatrnost a pohodlí Irči je na prvnim místě.
No jinak sama Irča až na ten otlak vypadá v pořádku, na výběhu nezhubla a psychicky je v klidu... V neděli poprvý dostala nový musli a moc jí chutnalo :)
pátek 9. dubna 2010
Shrnutí
Tak shrnutí za pár posledních dní, jelikož jsem sem chvíli nepsala...
Hlavní co se událo, je že Irča se přestěhovala na pastevko. To bylo tuhle neděli a zatím vypadá v pořádku, v klidu, nevypadá, že by ji to nervovalo. Dřív jsem si myslela, že bude různý stěhování snášet špatně, ale od té doby, co proběhlo v největším klidu stěhování do Karlštejna (už je to přes půl roku!), jsem přesvědčená o opaku :)
Tak to by byla ta dobrá zpráva. Špatná je, že naše sedlo už je vůbec mimo hru. Už ho radši vůbec nepoužívám... Ale měly jsme s Irčou štěstí a za vydatný pomoci Báry nám Kačka z vedlejší stáje půjčila sedlo, který nepoužívá. Dneska jsme byly na testovací jízdě a všechno vypadá v pořádku. Nebo jako - není to samozřejmě žádnej zázrak, ale bylo vidět, že jde Irča trochu líp dopředu, skoro vůbec se neotáčí po těch zádech při jízdě (to jsem vypozorovala, prostě vždycky naštelovala uši nebo ucho když ji to bolelo...) a při klusu... no žádný zázračný sebrání to teda rozhodně nebylo, ale nesla hlavu níž a uvolněnějš... Takže je v tom snad nějakej potenciál.
Ale začnem teďko kolotoč - snad se nám podaří obědnat si paní doktorku Žežulkovou nebo někoho, aby se přijeli podívat Irče na záda, pak taky musíme sehnat někoho, kdo se podívá na to sedlo, jestli neni poničená kostra (což se vsadim o sto babek, že je) a následně nás čeká vybírání novýho sedla... Co je ale první, je doktor na záda a pak práce na záda - Bára mi nabídla, že můžu používat její starej lonžovací postroj, takže to vidim na návrat pěkně na začátek, ale co se dá dělat. Motivuje mě to :)
Hlavní co se událo, je že Irča se přestěhovala na pastevko. To bylo tuhle neděli a zatím vypadá v pořádku, v klidu, nevypadá, že by ji to nervovalo. Dřív jsem si myslela, že bude různý stěhování snášet špatně, ale od té doby, co proběhlo v největším klidu stěhování do Karlštejna (už je to přes půl roku!), jsem přesvědčená o opaku :)
Tak to by byla ta dobrá zpráva. Špatná je, že naše sedlo už je vůbec mimo hru. Už ho radši vůbec nepoužívám... Ale měly jsme s Irčou štěstí a za vydatný pomoci Báry nám Kačka z vedlejší stáje půjčila sedlo, který nepoužívá. Dneska jsme byly na testovací jízdě a všechno vypadá v pořádku. Nebo jako - není to samozřejmě žádnej zázrak, ale bylo vidět, že jde Irča trochu líp dopředu, skoro vůbec se neotáčí po těch zádech při jízdě (to jsem vypozorovala, prostě vždycky naštelovala uši nebo ucho když ji to bolelo...) a při klusu... no žádný zázračný sebrání to teda rozhodně nebylo, ale nesla hlavu níž a uvolněnějš... Takže je v tom snad nějakej potenciál.
Ale začnem teďko kolotoč - snad se nám podaří obědnat si paní doktorku Žežulkovou nebo někoho, aby se přijeli podívat Irče na záda, pak taky musíme sehnat někoho, kdo se podívá na to sedlo, jestli neni poničená kostra (což se vsadim o sto babek, že je) a následně nás čeká vybírání novýho sedla... Co je ale první, je doktor na záda a pak práce na záda - Bára mi nabídla, že můžu používat její starej lonžovací postroj, takže to vidim na návrat pěkně na začátek, ale co se dá dělat. Motivuje mě to :)
neděle 28. března 2010
Neděle 28. března
Uff, dneska vyčerpání!
S Irčou jsme dneska byly samy vlastně celej den, bylo to hezký, prostě jenom tak my dvě... No vyrazily jsme na delší vyjížďku, na louky... Počasí bylo teda dost proměnlivý, vypadalo to, že bude hezky, jenže jakmile jsem vylezla na pole, tak jsem se zase musela vracet abych se přioblíkla :D Nahoře na loukách to foukalo jak něco... Pak se zase udělalo hezky, sluníčko, skoro vedro... A když jsme slejzaly dolu, hnaly se za náma bouřkový mraky s provazcema deště...
Ale bylo to hezký, byly jsme venku něco přes dvě hoďky. Tentokrát se mi nezdálo, že by Irča nějak výrazně na ty záda trpěla, držela docela svižný tempo a celkem obstojně se - na naše poměry - uvolňovala... Po odježdění jsem záda kontrolovala a otlak se nezvětšil, a ani se tolik neošívala při čištění, ale to neznamená že se toho sedla nechci zbavit. Jenom se mi konkrétně teď nikdo neozývá!! Ráda bych ho dala pryč ideálně do konce dubna, nebo nejpozdějš do konce školního roku... Snad se to povede!
S Irčou jsme dneska byly samy vlastně celej den, bylo to hezký, prostě jenom tak my dvě... No vyrazily jsme na delší vyjížďku, na louky... Počasí bylo teda dost proměnlivý, vypadalo to, že bude hezky, jenže jakmile jsem vylezla na pole, tak jsem se zase musela vracet abych se přioblíkla :D Nahoře na loukách to foukalo jak něco... Pak se zase udělalo hezky, sluníčko, skoro vedro... A když jsme slejzaly dolu, hnaly se za náma bouřkový mraky s provazcema deště...
Ale bylo to hezký, byly jsme venku něco přes dvě hoďky. Tentokrát se mi nezdálo, že by Irča nějak výrazně na ty záda trpěla, držela docela svižný tempo a celkem obstojně se - na naše poměry - uvolňovala... Po odježdění jsem záda kontrolovala a otlak se nezvětšil, a ani se tolik neošívala při čištění, ale to neznamená že se toho sedla nechci zbavit. Jenom se mi konkrétně teď nikdo neozývá!! Ráda bych ho dala pryč ideálně do konce dubna, nebo nejpozdějš do konce školního roku... Snad se to povede!
úterý 23. března 2010
Úterý 23. března
Dneska máme s Irčou výročí dva roky!
No jo, už je to tak. Kdo by to byl řekl. Uteklo to jak nic, tyjo! A že jsme toho spolu zažily!
No nicméně, na oslavu jsem nakoupila Iruš spoustu mrkví a jablek a udělala jsem jí pohoštění :) Akorát jsem zapomněla foťák abych to zdokumentovala... Vyrazily jsme na takovou kratší vyjížďku na louky, a bylo nádherně. Slunce už se klonilo za obzor a bylo teplo a vzduch voněl a byly jsme nahoře na loukách a měly jsme výhled na to naše karlštejnský údolíčko a byla to prostě krása! V tý chvíli mi připadalo, že jsme se fakt octly v ráji.
Jsem hrozně ráda, že jsme to tenkrát rozsekly a přestěhovaly se, stálo to za to.
Jako dárek k výročí jsem Irče nadělila pastevní ustájení :) Prostě mi Bára nabídla místo ve stádě, který je permanentně na pastvinách, a já na to kývla! Vždyť co si víc můžu přát! Když tam chvíli nebudu, Irča se o sebe postará, nebudu muset mít strach z kolik, a tak dále a tak dále, prostě jsem si stoprocentně jistá, že nám to prospěje oběma!
Takže dneska to byl veskrze krásnej den! Budem muset ale udělat nějakou pořádnou odchlupovací kúru, dost rychle se totiž oteplilo a Irča se ještě pod tou zimní srstí potí jako... no jako kůň.
Jinak se sedlem zatim nic moc, paní co se ozvala jednou zatím mlčí a ozval se mi pán, který nabízel, že si sedlo vezme za nižší cenu bez zkoušení, ale to teda bohužel fakt nechci a z finančního hlediska si ani nemůžu dovolit jít pod cenu... Ách jo, no prostě doufám, že tak do konce dubna to sedlo střelim, protože už je to fakt potřeba!
Takže hurá do našeho třetího společnýho roku, Irčuš!
No jo, už je to tak. Kdo by to byl řekl. Uteklo to jak nic, tyjo! A že jsme toho spolu zažily!
No nicméně, na oslavu jsem nakoupila Iruš spoustu mrkví a jablek a udělala jsem jí pohoštění :) Akorát jsem zapomněla foťák abych to zdokumentovala... Vyrazily jsme na takovou kratší vyjížďku na louky, a bylo nádherně. Slunce už se klonilo za obzor a bylo teplo a vzduch voněl a byly jsme nahoře na loukách a měly jsme výhled na to naše karlštejnský údolíčko a byla to prostě krása! V tý chvíli mi připadalo, že jsme se fakt octly v ráji.
Jsem hrozně ráda, že jsme to tenkrát rozsekly a přestěhovaly se, stálo to za to.
Jako dárek k výročí jsem Irče nadělila pastevní ustájení :) Prostě mi Bára nabídla místo ve stádě, který je permanentně na pastvinách, a já na to kývla! Vždyť co si víc můžu přát! Když tam chvíli nebudu, Irča se o sebe postará, nebudu muset mít strach z kolik, a tak dále a tak dále, prostě jsem si stoprocentně jistá, že nám to prospěje oběma!
Takže dneska to byl veskrze krásnej den! Budem muset ale udělat nějakou pořádnou odchlupovací kúru, dost rychle se totiž oteplilo a Irča se ještě pod tou zimní srstí potí jako... no jako kůň.
Jinak se sedlem zatim nic moc, paní co se ozvala jednou zatím mlčí a ozval se mi pán, který nabízel, že si sedlo vezme za nižší cenu bez zkoušení, ale to teda bohužel fakt nechci a z finančního hlediska si ani nemůžu dovolit jít pod cenu... Ách jo, no prostě doufám, že tak do konce dubna to sedlo střelim, protože už je to fakt potřeba!
Takže hurá do našeho třetího společnýho roku, Irčuš!
sobota 20. března 2010
Sobota 20. března
No jo, tejden jsem s Irčou nebyla.
Byla jsem nemocná... No ale to je jedno. Dneska jsem jako správná panička po šesti hodinách spánku (což je pro mě zoufale, zoufale málo!) a s hlasem něčeho černýho hnusnýho co leze z děr pekelnejch (byla jsem v zahuleným baru a před tim tři dny s bolestí v krku, takže mě to dostihlo) vyrazila za Irčou!
Připojila jsem se ještě s Markétou k Báře s Lenkou, který měly plán vyrazit za Lenčinýma rodičema někam úplně na konec světa... No trochu foukalo, ale jinak bylo krásně... Vyjížďka to byla super. Trvala asi tři a půl hodiny a zažily jsme s holkama fakt všechno, co se zažít dá. Občerstvily jsme se u rodičů ve Všeradicích, brodily jsme se potůčkama, přeskakovaly jsme potůčky, pak tam někdo dokonce u cesty pálil listí a úplně ten oheň a kouř vál přes tu naší jedinou cestu... Tak jsme se přes to neohroženě vrhli, jak jízdní policajti :D
Myslim, že Irča se efektivně utahala, ještě hodinu a půl na to byla úplně durch... Pracovala na svoje poměry skvěle, uvolňovala se v klusu, všechno, ale přesto se ten otlak na zádech dokonce zvětšil! A to jsem to sedlo vypolstrovala dvěma podsedlovkama... No prostě už pryč s nim! Teď před chvilkou mi napsala e-mail paní, jestli je sedlo ještě volný... Jasně, že to nic neznamená, ale stejně, snad to vyjde ho prodat!
Byla jsem nemocná... No ale to je jedno. Dneska jsem jako správná panička po šesti hodinách spánku (což je pro mě zoufale, zoufale málo!) a s hlasem něčeho černýho hnusnýho co leze z děr pekelnejch (byla jsem v zahuleným baru a před tim tři dny s bolestí v krku, takže mě to dostihlo) vyrazila za Irčou!
Připojila jsem se ještě s Markétou k Báře s Lenkou, který měly plán vyrazit za Lenčinýma rodičema někam úplně na konec světa... No trochu foukalo, ale jinak bylo krásně... Vyjížďka to byla super. Trvala asi tři a půl hodiny a zažily jsme s holkama fakt všechno, co se zažít dá. Občerstvily jsme se u rodičů ve Všeradicích, brodily jsme se potůčkama, přeskakovaly jsme potůčky, pak tam někdo dokonce u cesty pálil listí a úplně ten oheň a kouř vál přes tu naší jedinou cestu... Tak jsme se přes to neohroženě vrhli, jak jízdní policajti :D
Myslim, že Irča se efektivně utahala, ještě hodinu a půl na to byla úplně durch... Pracovala na svoje poměry skvěle, uvolňovala se v klusu, všechno, ale přesto se ten otlak na zádech dokonce zvětšil! A to jsem to sedlo vypolstrovala dvěma podsedlovkama... No prostě už pryč s nim! Teď před chvilkou mi napsala e-mail paní, jestli je sedlo ještě volný... Jasně, že to nic neznamená, ale stejně, snad to vyjde ho prodat!
čtvrtek 18. března 2010
PRODÁVÁM
Ách jo, tak je to tady.
Prodávám naše starý drezúrní sedlo. Je 8 let starý, ale pořád ve skvělým stavu. Bylo šité na míru v Německu za pořizovací cenu cca 35 tisíc korun. Je před zhruba sedmi měsíci docpávané. Barva je hnědá - kůže je pravidelně promazávaná a má jenom několik menších povrchových oděrek. Kostra je v pořádku. Posedlí 17, 5 a komora 2.
Cena 10 000.
E-mail: Ceranna01@gmail.com
Inzerát visí i na jezdectvi.cz, equichannel.cz, hyperinzerce.cz a bazos.cz
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)